MTB Nežichov

Deset hodin ve Březíně.

První červnová sobota osm hodin ráno. Obloha už od rána vypadá, že by se slibovaná předpověď mohla vyplnit. Že by konečně vylezlo i sluníčko? Nakládáme s Ferym kola do auta a vyrážíme směr Březín. Po roce přišel čas na osmý ročník Kokosové desetihodinovky. Ve Březíně jsme během dvaceti minut. Márfy s Pepínem už jsou tu. Z dodávky vyhrává bigboš a chlapi jsou očividně dobře naladění. Já jejich nadšení už tolik nesdílím. Když si představím, těch deset hodin na biku a ještě k tomu se svou fyzičkou, je mi blbě. No nějak to domorduju. Devátá hodina je tu. Nadešel čas startu, tak jedem. Je před námi 10 hodin solidního bikování. Trať se oproti loňským ročníkům změnila jen pramálo, takže víme, co nás čeká. Přibylo pár technických pasáží, jinak při starém. Kola přibývají, síly naopak. Bláto postupně vysychá, a sluníčko neuvěřitelně pere. Nesmím to přešvihnout, abych to vůbec dokroužil. Po osmém kolečku dávám první pauzu. Jsem celkem spokojen. Ani jsem si nemyslel, že to tak pojede. Poprvé mě dojíždí Márfy o kolo. Doplňuje vodu a jede dál. Já nikoli. Po čtyřech hodinách jsem lehce za polovinou svého předsevzetí. Najet 15 koleček a neumřít. V tom vedru by to nedalo moc práce (myslím umřít). Fery také krouží bez přestávek stejně jako Márfy. Jen Pepíno se mi někam ztratil. Jednou jsem ho zahlídnul v bufetu, a pak jsem ho už neviděl. Na konci jsem se dozvěděl, že po osmém kole skončil a musel odjet. Škoda. Začínám taktizovat :-) Jedu vždy dvě kola, a zařazuji pauzu. Pokecám s holkama ve stanu u časomíry, protáhnu záda, vyslechnu komentáře několikrát projíždějícího Márfyho, nasednu a jedu. Patnáct kol dávám v pohodě, aniž bych utrpěl nějakou újmu na zdraví. Na víc bych stejně neměl, a jedno dvě kola navíc by pro mě bylo s mým letošním najetým objemem velké trápení. Zato Martin s Fandou to zajeli excelentně. První a třetí flek hovoří za vše. No jo no. Poctivá příprava se musí někde ukázat. Takže shrnutí. Až na malé nedostatky velká spokojenost s organizací i průběhem závodu. Výsledky nemá cenu komentovat. Mluví sami. Dík Jističovi a Kokosákům za námahu s přípravou a organizací závodu. Dík všem co se v tom vedru nějak zapojili a napřesrok s námi zase počítejte. Třeba tu bednu zaberem celou :-) Kdo se chce podívat, jak jsem to šudlal, tak tady je A fotky
A ještě tady

Komentáře zatím nelze přidávat !